Všeho moc škodí, aneb proč staré lidové moudro, „všeho s mírou", má stále něco do sebe.
Již několikátý výsledek klientů s nízkou hladinou zinku v krvi mě vede k zamyšlení.
Proč?
Proč mají málo zinku, když jedí přeci tak zdravě?
Co mají společného klienti, kteří tuto nízkou hladinu zinku mají? Jeden by řekl, jedí přeci tak zdravě. Pečlivě, někdy až úzkostlivě sledují kde a co nakupují, více méně sázejí na bio potraviny, tmavé celozrnné pečivo, luštěniny, zeleninu, ovoce, ořechy, mandle, kukuřici, mungo, sóju. Masu se mnohdy obloukem vyhýbají, sem tam mléčný výrobek, občas vejce.
Tak sakra co dělají špatně?
Proč mají často problémy s kůží, imunitou, padají jim nadměrně vlasy, trápí je problémy se zrakem, mívají často zažívací obtíže, trpí poruchami centrálního nervového systému, autoimunitními onemocněními? Jsem tvor bádavý 😊.
Tak tedy?
Jako jedno z vysvětlení mě napadá málo zinku ve stravě, a naopak mnoho potravin obsahující kyselinu fytovou. Ta snižuje absorpci zinku v našem trávícím traktu. Ano, mohlo by to být poměrem, málo živočišných, a naopak hodně rostlinných potravin v jídelníčku.
Důvodů proč mohou mít lidé málo zinku může být samozřejmě více. Od vyšší potřeby zinku například v těhotenství, přes akutní nebo chronická průjmová onemocnění, onemocnění ledvin, alkoholismu anebo až po malosorpční stavy například v rámci Crohnovi choroby.
Dnes, kdy všichni máme k dispozici širokou škálu potravin, chceme se cítit dobře, být výkonní, nebýt unavení, v tom všem by nám zinek mohl významně pomoci. Zinek se podílí na správném fungování imunity, na procesu stárnutí, jako ochrana před oxidativním stresem, na mineralizaci kostí, na správné funkci štítné žlázy, prostaty, podílí se na produkci testosteronu, podporuje tvorbu kolagenu, zlepšuje paměť.
Nejvíce zinku obsahuje maso (především vařené hovězí), vejce, mořské plody, ryby, sýry, méně pak mléko, tvarohy. A to jsou potraviny, které některé alternativní způsoby stravování omezují anebo se jim úplně vyhýbají.
Věděli jste například, že cibule a česnek přidáním do jídla zvyšují biologickou dostupnost zinku? Biologickou dostupnost zinku zvyšují mimo jiné již zmiňované živočišné bílkoviny, organické kyseliny, zpracování potravin obsahující kyselinu fytovou od namáčení přes fermentaci, mletí, vaření.
No a teď ta kyselina fytová. Kde všude na nás může číhat? Hodně kyseliny fytové obsahují luštěniny, ořechy, neloupané mandle, neopracované obiloviny, listová a kořenová zelenina, ale i semena řepky. V menším množství brambory, mrkev, jahody, ostružiny, fíky.
Naopak nulový obsah kyseliny fytové má hlávkový salát, celer, banány, houby, jablka, citrusy, ananas.
Kyselina fytová je součástí povrchových vrstev semen obilnin a naopak je součástí endospermu v luštěninách.
Tedy.
Bílá mouka obsahuje méně kyseliny fytové nežli celozrnná, taktéž rýže neloupaná má mnohem více kyseliny fytové nežli loupaná. A teď ta zrada. Kyselina fytová navazuje minerální látky a prvky ze stravy, tvoří s nimi nerozpustné soli a může tak docházet k deficitu těchto látek. Z toho vyplývá, že kyselina fytová brání absorpci železa, zinku, vápníku, hořčíku a manganu. Nejvíce však železa a zinku. Proto bychom to neměli s určitými druhy potravin přehánět, případně se zaměřit na procesy úpravy stravy, jak kyselinu fytovou snížit.
No a na závěr trošku optimismu, vždyť téměr na všem je ve finále něco pozitivního.
S čím nám kyselina fytová může pomoci?
Kyselina fytová má silné antioxidační vlastnosti, podílí se na prevenci zubního kazu, na prevenci kardivaskulárních chorob, v boji proti ledvinovým kamenům, v boji proti nádorovým onemocněním, v boji s cukrovkou a v její prevenci.
Takže staré známé pořekadlo všeho s mírou, nic nepřehánět, není v tomto případě úplně od věci.
Milujte jídlo, jezte vědomě, pomalu, s chutí a radostí. Udělejte si z jídla rituál. A pokud byste si nevěděli rady, co a jak vlastně jíst, ráda vám pomohu najít cestu k vašemu spokojenému tělu a zdraví.